rekonstrukce a zateplení kurníku pro slepice

obsah

• likvidace střechy
• betonování věnce
• výroba krovu
• montáž krytiny, dveří a oken
• omítání
• zateplení střechy a sádrokarton
• natažení lepidla
• zateplení
• snášková hnízda
• ochrana proti predátorům
• dřevěný obklad

likvidace střechy

Od roku 2017 se zabýváme drobnochovem slepic – zejména kvůli vejcím. Na pozemku byly slepice chovány již dlouhou dobu předtím. Kurníku, který byl tenkrát postaven z tvárnic ze zbourané budovy, začala v roce 2020 dosluhovat eternitová střecha. A nejen to. Ze začátku se zdálo, že oprava střechy bude jednoduchá – stačí rozebrat starou střechu a udělat novou včetně krovu. S vidinou krátkodobého, řekněme víkendového, projektu jsem na místní pile objednal řezivo (smrk). V srpnu 2020 jsem platil okolo 4050,-Kč.

prvek	rozměr (mm x mm)	délka (m)	ks
pozednice 1	100×100	3,5	4
pozednice 2	100×100	2,2	2
krokev	60×140	3	11
kontralať	60×60	3	11
střešní lať	40×60	4	24

Po odstranění původní krytiny vyšla najevo krutá skutečnost. A to, že není do čeho zakotvit pozednici na přední straně objektu. Nejenže se mi tvárnice doslova rozpadaly pod rukami, ale konkrétně stěna s okénky vůbec nedržela a bylo s ní možné lehce kývat. V ten okamžik mě zachvátila panika, protože mi bylo jasné, že za víkend celou opravu nestihnu a zároveň musím zajistit bezpečí drůbeže před kunou.

betonování věnce

Po domácí poradě jsem se rozhodl pro šílený krok. Celou budovu zpevnit pomocí železobetonového věnce. Druhý den jsem zhotovil bednění z OSB desek. V týdnu pak nechal v armovně vyrobit 60ks 6mm třmínků 100x150mm a zakoupil dostatek betonářské ocele 10mm. Následovala výroba a instalace výztuže. V jedné osobě to bylo docela pracné, ale všechno šlo víceméně hladce. V tu chvíli jsem si říkal, že bylo velmi moudré použít roxor 10mm namísto 12mm.

Plánovaná výška věnce byla přibližně 15-20cm – jak kde. Je zřejmé, že takto masivní věnec je z pevnostního hlediska zbytečně předimenzovaný, nicméně má to své důvody. Nejhlavnějším je potřeba do něčeho pořádně zakotvit celou střechu. Dalším pak nutnost propojení a zpevnění zdí po stranách dveří. Větší masa také snadněji vyrovná vodorovné nepřesnosti ve zdivu. Celý věnec váží okolo 1,1t a udělal jsem jej za jedno víkendové dopoledne z pytlované směsi Baumit Beton B20 (cca 28ks 40kg).

Zde lze namítat, že kupovat beton v pytlích je zbytečně drahé. Zvažoval jsem varianty: a) namíchat si beton sám, b) koupit beton v pytlích, c) nechat si dovézt beton z místní betonárky. Vzhledem k tomu, že všechno dělám zcela sám a kurník je 50m daleko od cesty, nechtělo se mi tuto vzdálenost navážet zvlášť písek s cementem a po skončení prací jejich přebytky pracně odstraňovat. Beton na kárce z betonárky by byl super a víceméně bez práce, ale nestihl bych jej v předepsaném čase do věnce uložit. Navíc není problém s nedostatkem betonu – ten lze dodělat (ručně nebo z pytle). Horší je to s přebytkem – to aby je pak člověk rozvážel po cestách. Proto mi vyšel pytlovaný materiál jako (pro mě) nejlepší řešení – dobře se naváží i odváží, přebytky lze vrátit. Po skončení této fáze prací jsem nechal věnec necelý týden tuhnout. Vycházel jsem z faktu, že B20 získává při 20°C 80% jmenovité pevnosti po týdnu. Proto jsem se nebál do něj po relativně krátké době nakotvit pozednice. Výhodou kotvení na chemickou maltu je, že spoj nevytváří žádné pnutí v materiálu tak jako mechanická kotva.

výroba krovu

Během dvou dní se podařilo vyrobit a namontovat celý krov včetně pobití OSB deskami. Mimochodem, efektivní používání okružní pily popisuje např. Youtube – Essential Craftsman – Circular saw basics a Skil Saw Pro Tips. Nutno dodat, že během odpoledne prvního dne mě zastihl dost nepříjemný liják. Kurník byl pobitý pouze z malé části, takže hodně vody napršelo dovnitř a dost i do ručního elektrického nářadí. V danou chvíli jsem byl nervově na dně, neboť nebylo jasné, kdy přeháňka skončí, a zároveň jsem před sebou měl povinnost zajistit dostatečnou ochranu slepic. Naštěstí přestalo pršet asi po hodině, uklidnil jsem a pobíjení dokončil. Zajištění plachtou proti dešti a zajištění všech otvorů do kurníku mi trvalo do asi 22h. Musím říct, že velkým pomocníkem mi byla pneumatická hřebíkovačka Makita AN924, která dokáže zarazit hřebíky 50-90mm. Když pracujete sami, je nedocenitelná. Tesařské vruty (8mm, hlava torx č.40) většinou šroubuji pomocí rázového utahováku 1/2″ – buď Hazet 9012EL-SPC nebo Chicago Pneumatic CP7733. Do nich mám rázovou nástrčnou hlavici CrMoV T40 Honiton H78T40. Šroubování vrutu rázovým utahovákem je opravdový rachot a je až neuvěřitelné, jak je šroubování snadné např. levou rukou stojíce na žebříku. Vzduchové nářadí krmí kompresor Güde 400/10/50N s plnícím výkonem 250l/min (ověřeno měřením).

V dalších dnech jsem natáhl difúzní fólii, připevnil kontralatě (s těsnicí páskou pod nimi) a ně latě. Kontralatě drží hřebíky délky 160mm a měl bych k jejich rozměru 60x60mm poznámku. Běžněji se používá pro kontralatě rozměr 60x40mm. Já jsem použil ty vyšší z důvodu, abych zvětšil průduch pod krytinou.

Tento měl zajistit lepší průtok vzduchu při rozpálené krytině (černý plech). Díky otvorům v bednění měl tento tah nasávat vzduch přímo z kurníku a přes otevřená okénka jej přirozeně větrat. V následujících týdnech se ukázalo, že toto moc nefunguje. Lépe by pravděpodobně fungoval nějaký komínek vedený od samé podlahy, který by zajistil větší rozdíl tlaků i teplot. Nicméně jsem rád, že jsem si tento experiment mohl vyzkoušet.

Latě jsou připevněny hřebíky 110m (120mm tenkrát neměli – snažil jsem se dodržet pravidlo délka hřebíku = 3x síla materiálu). Po předchozích zkušenostech s instalací plechových krytin jsem laťoval v hustším rozestupu než by bylo pro očekávané zatížení od sněhu nutné a to po cca 30cm. Nejspodnější lať má v sobě vyřezané drážky pro průchod okapových háků. Háky je nutné ohnout do požadovaného tvaru. Já jsem si na to půjčil ohýbačku ve firmě, kde jsem koupil háky i samotnou krytinu. Spád žlabu je asi 1cm/m.

Na opracování řeziva jsem používal pily Bosch GKS190, Makita 5377MG a Bosch GST 8000 E. Makita se v Evropě nedá koupit a tak jsem si jí nechal poslat z USA za $168.26 – je nutné k ní mít autotransformátor 230/110V (cca 2500Kč) . Dalším pomocníkem jsou dláto Narex 40mm a dřevěná palička. Pro rýsování používám vynikající úhelník Swanson Speed square ve své metrické verzi.

montáž krytiny, dveří a oken

Střešní krytina je černý trapézový plech Blachotrapez T-55 tloušťky 0,5mm. Výhodou je, že si ho dokáže člověk nainstalovat sám. Nevýhodou je, že se s ním musí zacházet hodně opatrně, aby se neodřel nebo nepromáčkl. Poškrábání lze docela dobře způsobit i nevhodnou obuví nebo obuví, na které je nalepený např. písek nebo kamínky. Další nevýhodou je, že plechy a lemování se spojují samořeznými vruty s těsnící podložkou. Někde jdou uváděny pod názvem farmářské.

Několikrát jsem nechtěně díru v plechu strhl a vrut v ní potom nedržel. Je to situace dost k naštvání a obzvlášť, když se opravdu snažíte všechno udělat dobře. Jako oprava někdy pomohlo do díry strčit kus drátu, za který se vrut „chytil“ a šel dotáhnout. Pokud byla díra příliš velká, zamáznul jsem jí silikonem a dal do ní těsnicí trhací nýt. Nejvhodnější je tyto spoje předvrtávat, ale to pak klesá efektivita práce k nule. Vruty, které drží krytinu na střešních latích, jsem vždy do plechu zarazil kladivem a následně zašrouboval akušroubovákem. Zaražení kladivem není nezbytně nutné, ale párkrát se mi stalo, že se mi při začátku šroubování vrut z ořechu na akušroubováku sesmekl a poškrábal okolí díry. Jinak sklon střechy je asi 15°.

Kurník se také dočkal nových dveří a plastových oken. Zárubně (80cm) jsem zazdíval (maltou Baumit DuoDur a zbytky cihel) poprvé v životě. Dal jsem si záležet – vše řádně zvážil pomocí vodováhy, prostředek rozepřel a mezeru ke zdi vyklínkoval. Zabralo mi víceméně celý den, než jsem dílo dokončil. V tu dobu jsem ještě neměl sehnané dveře. Nechtěl jsem zbytečně investovat do nových a tak jsem je sháněl různě po známých. Nakonec se mi jedny docela pěkné, navíc oplechované, podařilo sehnat.

Pověsit do pantu šly dobře, neotvíraly se ani se nezavíraly. Byl jsem spokojen do chvíle, než jsem se je pokusil zavřít. Zavřít šly, ale levý horní roh viditelně nedoléhal k zárubním. Začal jsem zkoumat, kde jsem mohl udělat chybu. Futra jsou zkřížená. Po diskuzi se sousedem – zedníkem v důchodu – jsme došli k závěru, že na vině je měření pomocí vodováhy. Oni prý vždy používali provázek s olovnicí. Proto jsem zkusil vše přeměřit pomocí ní. Zde byly odchylky mnohem patrnější než na vodováze. Zkřížení jsem navíc potvrdil i provázkem nataženým úhlopříčně z rohů zárubní. Kdyby bylo vše v rovině, provázky by se musely uprostřed lehce dotýkat.

S nastalou situací se nedalo nic dělat, falc dveří díky oplechování nešlo na spodní straně ubrat, s panty na dveřích nešlo nijak hnout. V místě zárubní, kam se zasouvá jazýček zámku, bylo možné kus plechu upilovat. Piloval jsem tak dlouho, dokud nešly dveře lehce zabouchnout. Instalace dveří nakonec dopadla dobře a zároveň jsem se dostatečně poučil, jak (ne)lze vzniklé problémy řešit.

Okna jsou nějaká nejlevnější a běžně dostupná. Protože byl stavební otvor na výšku moc velký, zmenšil jsem ho nalepením tvárnic Ytong (5cm). Na šířku to vycházelo lépe a okna dobře drží PUR pěna. Dle doporučení jsou také přichycena turbošrouby. Bohužel tvárnice, ze kterých je kurník postaven, mají tak mizernou kvalitu, že v nich turbošrouby moc nedrží. Naštěstí se nejedná o nic kritického a k tuhosti přispěla i fasáda.

omítání

Na podzim 2020 jsem se dal do omítání. Původně jsem chtěl zdi srovnat, protože na ně měla přijít tepelná izolace 5cm (vata). Později se ukázalo, že bude vhodnější spíš izolace vnitřní. Docela mě tlačil čas, neboť jsem chtěl naházet a nechat maltu vyzrát dřív než teploty spadnou pod 5°C. Ještě před započetím práce jsem rychle nastřílel podbití z palubek síly 17mm. Palubky jsou ošetřené dvěma nátěry tenkovrstvou lazurou Lusonol Pinie. Na zdi jsem opět použil Baumit DuoDur – asi 98ks 25kg pytlů. Byla to dost šílená práce, protože jsem ji dělal poprvé a navíc zdi byly v některých místech tak křivé, že jsem dohazoval až 7cm! Před vlastním omítáním jsem celý objekt napenetroval Sokratem, dále našpricoval a až potom začal nahazovat platle pro ustavení roviny. Celé mi to postupně po práci zabralo asi dva týdny. Počasí se začalo pomalu horšit a nebylo tak možné pracovat intenzivně každý den. Navíc dny už byly také kratší. Výsledek rozhodně nebyl bez vad, ale byl mnohem lepší než původní stav a opět jsem se naučil spoustu nových věcí. Cena věnce, omítky, zárubní a oken vyšla na cca 18tis.Kč.

zateplení střechy a sádrokarton

Na Jaře 2021 bylo rozhodnuto, že kurník opravdu potřebuje zateplení. Zima byla docela dlouhá a při venkovních teplotách -10°C si 15ks slepic + 1ks kohouta dokázali zvednout vnitřní teplotu o cca 2-3°C. To je žalostně málo. Bylo by skvělé, kdyby se v hlubokých mrazech dokázala udržet vnitřní teplota v okolí 0°C. Krokve mají na výšku 14cm, proto se přímo nabízelo použít zateplovací vatu (Knauf) této výšky. Další vrstva vaty leží na profilech pro sádrokarton. Celkové zateplení střechy je tedy 28cm a spotřebovaly se téměř beze zbytku 3ks vaty. Před samotným zateplením bylo ještě nutné instalovat průduchy do podstřeší. Sice jsem to chtěl původně zavrhnout, ale říkal jsem si, že když už tam ta díra je, tak ať je aspoň kontrolovatelná. Navíc jsem byl zvědavý, zda přece jen ventilace nezačne fungovat. Použil jsem trubky OSMA KGEM 160mm, do kterých pasují nerezové mřížky.

Montáž sádrokartonu jsem znal spíš teoreticky a tak jsem ještě doplňující informace vyzvídal ve stavebninách, kde odebírám materiál. Použil jsem impregnovanou variantu a pod ní klasici parotěsnou fólii. Při montáži mě opět doběhly křivé zdi. Že se bude muset každá deska upravovat, aby se tam co nejlépe vešla, mi bylo jasné. Už mi ale nedošlo, že když je přední část stěny vyhnutý dovnitř o cca 6-7cm, tak v daném místě pro zachování sklonu budu muset přizvednout UD profil. Při přeměřování rovinnosti jsem na toto přišel velmi rychle a zmíněný UD profil na stěně poupravil. Šlo to docela dobře. Samotná montáž desek byla docela náročná, protože nikde není nic rovného. Vždy bylo potřeba desku zkusmo umístit, sundat, upravit, umístit a tak pořád dokola, až se to nakonec tak nějak povedlo. Opět – není to dokonalé, ale funguje to a je to i docela rovné. V neposlední řadě jsem opět posbíral nějaké zkušenosti. Sádrokartonový strop a jeho zateplení vyšlo na 3600,-Kč.

natažení lepidla

V létě 2021 práce pokračovaly. Venkovní povrch zdí jsem srovnal fasádním lepidlem DBK a perlinkou. Ze začátku to byl docela boj, než jsem zjistil že:

• plechovým hladítkem jde lepidlo natahovat lépe než plastovým
• je lepší si namíchat lepidla spíš méně (odhadem 7kg)
• je opravdu dobré (a je to i napsáno na obalu – ale kdo to čte?) nanést lepidlo nejprve zubovou stranou hladítka a následně do něj perlinku zamáčknout

Na venkovní zdi a strop padlo 8ks 25kg pytlů lepidla. Vše bylo mícháno po částech ve stavebním kýblu míchací metlou pomocí vrtačky Narex EVP 13 G-2H3. Na drobné řezy a broušení používám malou úhlovou brusku Narex EBU 125-6.

Zateplení

Vnitřek kurníku je zateplen fasádní kamennou vlnou v deskách Knauf FKD RS v síle 40mm a rozměru 600x1000mm. Tato je původně určena pro zateplování ostění oken a dveří. Na původní stěny je nalepena pomocí fasádního lepidla a zajištěna talířovými kotvami (6ks po obvodu desky). Povrch je opět ošetřen lepidlem armovaným perlinkou. Práce s izolací je jednoduchá, dá se dobře řezat odlamovacím nožem např. podél vodováhy jako pravítka. Nicméně po práci s ní člověka svědí celé tělo a vdechnutý prach se projeví i kašlem. Bez respirátoru jsem pracoval asi jedno dopoledne, na zbytek prací jsem si vzal polomasku 3M 6200 s obyčejnými prachovými filtry (FFP1 – 3M 5911, vhodnější by byl FFP2 – 3M 5925). Filtry se nasazují na plošinu 3M 603 a zajišťují krytem 3M 501. Musím poznamenat, že se materiál na stěnách významně změnil akustiku místnosti – zatlumil ji. I z venku je ranní kokrhání kohouta méně hlasité.

Instalace vaty zabrala 2dny, natažení lepidla s perlinkou také 2dny. O týden později jsem ještě jednou přetáhl celý vnitřek lepidlem, abych vyrovnal nerovnosti a opravil místa, kde se to předtím moc nepovedlo. V dalších dnech se interiér 2x vymaloval vápenným nátěrem.

snášková hnízda

Na předchozích fotkách jsou vidět zelená snášková hnízda, která používáme. Jsou jednoduše přimontována na OSB desce pomocí sádrokartonářských vrutů (zbyly mi) a vnitřek lehce vystlán senem. Verze bez zásobníku na vajíčka stojí cca 299,-Kč, se zásobníkem pak asi 439,-Kč. Dříve jsem používal OSB desku v síle 18mm, ale zjistil jsem, že manipulace s ní je díky váze velmi obtížná. Nyní jsou hnízda (celkem 8ks – uvádí se 3-5ks slepic na jedno hnízdo) ve dvou řadách instalována na 2ks OSB tloušťky 12mm. Každá deska má dvě nožky dlouhé 100mm. U stěny je pak přidržuje drát procházející dírou v desce a omotaný okolo vrutu ve zdi. Vrut do dřeva 6×150 je „na hulváta“ zavrtaný do měkkého zdiva; drží dobře.

ochrana proti predátorům

V létě, když je venku teplo i v noci, je potřeba kurník větrat celý den. V opačném případě se drůbež v noci přehřívá, což se projevuje pootevřenými zobáky a přizdviženými křídli. V kurníku je velmi vydýchané a nepříjemné klima. Aby mohla být okénka otevřena i v noci, bylo potřeba na ně udělat mříže. Mříží se nesmí protáhnou kuna ani lasice. Pro konstrukci rámu (vnější rozměry 1000×700) jsem proto zvolil L-profil 50×50/4 a jako výplň svařovanou síť 30×30/3. Přes tuto hrubou síť je ještě zevnitř natažena slabá svařovaná síť 10×10. Obě mříže jsou jednoduše sundavatelné – každá sedí na 4 vrutech 6×60 se zápustnou hlavou. Vruty v omítce drží pomocí hmoždinek o vnějším průměru 10mm. Rám je z venku natřen černou barvou (alkyduretanová Viton KE31 – RAL9005). Mříž samotná se nechá přirozeně oreznout a teoreticky by měla ladit k budoucímu dřevěnému obkladu.

dřevěný obklad

Z loňského roku (srpen 2021) jsem měl uskladněna prkna a střešní latě, ze kterých měl vzniknout dřevěný oklad. Tuším, že nařezání na pile stálo okolo 4.500,-Kč. Natažení omítky jsem zavrhl, protože i přes značné úsilí se mi zdi nepodařilo zcela vyrovnat. Nerovnosti by byly na omítce hodně vidět. Před započetím obkládání bylo nutné nejprve všechno vyhoblovat. Hobloval jsem na tovární srovnávačce s tloušťkovací frézkou Kovodružstvo Nový Rychnov nad Kněžnou – MSP200.

Získaná zkušenost:

• Mokrá prkna se nedají hoblovat.
• Smůla dokáže zalepit spodní stůl tak, že materiál nejde protahem protlačit. Stůl se musí mazat naftou nebo voskovat svíčkou.

Po dokončení dřevoobrábění bylo vše ošetřeno dvěma nátěry tenkovrstvou lazurou Lusonol S1023 (odstín 0060 pinie). Latě (60×40) nesoucí prkna (100×25) jsem do zdi chytal pomocí tzv. natloukacích hmoždinek (8×120). V horní části jsou kotveny do věnce, takže drží jako čert. V ostatních místech „drží“ ve zdi – ve škvárovkách – na dobré slovo. Obecně lze říci, že tyto tvárnice stojí za nic – jsou příliš měkké. Naštěstí si lze pomoci napr. šikmým vrtáním nebo chemickou kotvou.

Přibitá prkna pak celou vnější konstrukci dostatečně ztuží. Nominální šířka prken byla 100mm a plánovaná nominální mezera mezi nimi byla 20mm. Po seschnutí a hoblování má prkno přibližně 95x19mm a mezera je tedy 25mm – jak kde. Nejpracnější bylo obložení rohu, kde jsou prkna zaříznuta na 45° a přebroušena pásovou bruskou. Dalším pracným místem byly části okolo mříží – mříže musí jít snadno vyndat. Prkna jsou přibita konvexními hřebíky délky 57mm – opět pomocí hřebíkovačky.

Okolo vchodu pro slepice jsem vyrobil montážní rámeček z fošny 150×40, kterou mi předpřipravil truhlář (cca 400Kč). Výroba pomocí kolíkování se mi nepovedla napoprvé a tak jsem musel truhláře znovu požádat o pomoc. Za 200Kč mi potřebné díry pro kolíkování připravil na počkání na dlabačcce (v podstatě jí použil jako horizontální vyvrtávačku). Tento rámeček plní dvě funkce – a) částečně drží obklad, b) nese OSB desku, na které jsou přimontována automatická dvířka.

Nejspodnější prkno obkladu je překryto plechem, který mi naohýbali v místní firmě, kde jsem kupoval střešní krytinu. Plechu padlo 8bm téměř beze zbytku a pořizovací cena byla 680Kč. Tento plech nebyl nezbytně nutný, ale říkal jsem si, že decentní černá linie ve spodní části kurníku bude designovým prvkem :). Tato linie hraje barevně dohromady s lemováním střechny, mřížemi a dveřmi, které jsem během obkládání nastříkal (opět barva Viton KE31 RAL9005). Stříkání se mi nepovedlo napoprvé, tak jsem si ho zopakoval. Zatím barva na pozink plechu dveří drží docela dobře. Po montáži spodního oplechování jsem narychlo ze zbytků stloukl nové schůdky do kurníku.

Oklad je pouze na dvou stranách a splnil původní očekávání – tedy zakrytí nerovností. Zbývající dvě stěny, kde jsou ploty se sousedy velmi blízko, zůstaly pouze „v lepidle“ a poroste po nich břečťan. Zadní část zdi je na podbití napojena pomocí krycí fošny.