Při různých pracích venku se nezřídka hodí improvizovaný pracovní stůl. Občas je také potřeba na něčem nařezat díly z prken, fošen či trámků nebo si stoupnout na něco stabilnějšího než je obyčejný žebřík. K tomuto účelu poslouží tzv. kozy. Jako materiál jsem zvolil dřevo – konkrétně smrk. Protože jsem chtěl, aby byly bytelné, použil jsem prkna tloušťky 30mm a jako vrchní pracovní díl trámek 10x10cm. Vše je dohromady smontováno pomocí hřebíků a několika vrutů.
materiál a použité nářadí
Řezivo:
- smrkové prkno 30×150/4m – 4ks
- smrkový hranol 100×100/3m – 1ks
- vrut 6×150 – 12ks
- hřebíky do hřebíkovačky 57 a 90mm
Kvůli pár prknům a trámku se mi nevyplatilo jet na pilu, tak jsem řezivo zakoupil v obchodě. Nestačil jsem se divit, když jsem za něj 29.7.2021 platil 1167,-Kč! V tomto roce dřevo i ostatní stavební materiály významně podražily.
K finálnímu výrobku se lze dopracovat různými způsoby zpracování. Na hrubé práce dávám přednost elektrické okružní pile a pneumatické hřebíkovačce. Oba stroje člověku ušetří hodně času, dovolí mu pracovat samostatně, ale také je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. V případě jemnější práce nebo když něco nechci pokazit, tak raději použiji staré dobré ruční nástroje.
Seznam nářadí:
- okružní pila Bosch GKS190 (0.601.623.000)
- nějaké levné, tenké, pogumované rukavice
- čiré ochranné brýle
- dvojice jednoručních svěrek Wolfcraft EHZ75-300 EASY (3021000)
- svinovací metr 7,5m
- odlamovací nůž
- tesařská tužka
- multifunkční úhelník s libelou Stanley 300mm (2-46-028)
- tesařský úhelník Stanley 600x400mm (1-45-530)
- tesařský úhelník Speed square v metrické verzi
- kladivo Estwing Surestrike EMRW25LM 25Oz
- pneumatická hřebíkovačka Makita AN924
- hřebíky páskované v plastu pod úhlem 21° v délkách 57 a 90mm (většinou kroužkované – konvexní)
- kompresor Güde 50015 400/10/50N + vzduchové hadice světlosti 10mm v dostatečných délkách (10-15m)
opracování trámku
Vrchní části mají délku 1m a jsou vyrobeny z trámku 100x100mm. Každý díl má na sobě dva dlaby 100mm od každého okraje. Šířka dlabu je rovna šířce vkládaného prkna, tedy 30mm. Hloubka je také 30mm. Obrázky níže ilustrují využití tesařského úhelníku Speed square jako skvělého pomocníka při vytváření kolmého řezu. Kotouč pily je vysunut tak, aby výsledný řez měl hloubku okolo 30mm. Při vyřezávání dlabu je vhodné nejprve přesně vyrobit jeho začátek a konec.
Techniku vyřezávání dlabu jsem popisoval už v příspěvku Výroba kompostéru. V článku Rekonstrukce a zateplení kurníku pro slepice se též odkazuji na dvě americká videa, díky kterým jsem se tuto a další techniky práce s pilou naučil. Na následujících fotkách je pouze krátká ilustrace procesu.
Nohy jsou vyrobeny z prken a svírají úhel 20°, který lze jednoduše narýsovat také pomocí úhelníku Speed square. Jejich prozatímní délka je cca 90cm. Vrchní část, která bude podpírat trámek je široká 50mm – dvě nohy tedy dohromady dají 100mm, což je šířka trámku. Před montáží do dlabu jsem dvojice k sobě připevnil pomocí prken. Pro horní část jsem nepoužil prkno tl.30, ale nějaké jiné s dostatečnou šířkou, které jsem měl k dispozici. Tuším, že šířka byla něco jako 150mm a síla 23mm. Pro spodní díl jsem použil podélně rozříznuté prkno tl.30.
Na podélné dělení řeziva lze s dostatečnou přesností použít paralelní vodítko, na které je pila připravena. Vodítko má na sobě stupnici, pomocí kterého nastavíme vzdálenost tak, aby řez vycházel přesně uprostřed. Pak už jen stačí pozici zajistit k tomu určeným šroubem. Při podélném řezání si materiál zajišťuji pomocí dvou rychlosvěrek.
Před zkompletováním jsem většinu dílů ofrézoval pomocí ohraňovací frézky Bosch GKF550 se zaoblovací frézou. Tato frézka je určena pro průměr stopky 6mm. K ní jsem dokoupil levnou základní sadu Extol Premium 44041. Neinvestoval jsem hned ze začátku do nějakého dražšího spotřebního materiálu, protože jsem netušil, které frézy budu používat nejčastěji. Po roce testování už mám více jasno – často se hodí fréza zaoblovací, drážkovací 6mm a 16mm, čelní oblá a ořezávací.
Sestavené nohy jsou zasunuty do dlabů a každá strana zajištěna vruty 6×150, pro které jsem díry raději částečně předvrtal. Vše drží dobře. Po přibití vodorovných a úhlopříčných prken se pak už nic nekroutí ani neviklá. Zbývalo pouze zaříznout nohy. Nejjednodušší možností je na rovné podlaze vypodkládat kozy do roviny. Dále se pomocí latě, vodováhy nebo něčeho jiného rovného označí čarami místa na nohách, která se odříznou. Po dokončení řezů se, v ideálním případě, nebude výrobek houpat.
Vše dopadlo k mé spokojenosti až na několik detailů. Některá „zavětrovávací“ prkna se mi po nastřelení hřebíku rozštípla, což je zejména estetický problém. Příště by bylo lepší tyto nechat delší, přibít je a až potom zaříznout. Nebo je zaříznout na přesný rozměr, díry pro hřebíky předvrtat a až potom je přibít. Další nedostatek se objevil až po několika dnech na sluníčku. Prkno lichoběžníkového tvaru, které drží nohy u sebe v dlabu, během sesychání podélně prasklo. Zde by bylo asi nejlepší nastřelovat hřebíky tak, aby nebyly v jedné linii nebo byly nějak na střídačku. Případně nepoužívat hřebíkovačku, ale zatloukat kladivem otupené hřebíky ručně. Jen pro připomenutí – ostrý hřebík působí jako klín. Ztupený hřebík léta dřeva trhá a přerušuje je – rozštípnutí je částečně potlačeno. Celkově lze výsledek hodnotit kladně, ale pro příště je zde stále prostor ke zlepšení. Ostatně jako vždy.