Delší dobu jsme chtěli mít velký skleník, ve kterém bychom pěstovali oblíbenou zeleninu. Bohužel na realizaci nebyl z důvodu pracovního vytížení několik let čas. V roce 2021 jsem si na stránkách www.skleniky.eu vytipoval model M35 v délce 5m a šířce 3m. Do práce jsem se nakonec pustil na jaře roku 2022.
kopání základu
Rozhodl jsem se pro betonový základ ze tří šárů ztraceného bednění šířky 150mm. Ze začátku jsem nevěděl, jak moc pravidelně se budu moci stavbě věnovat a zároveň jsem věděl, že chci všechnu hlínu zevnitř skleníku do hloubky 75cm vyndat, vyčistit, zúrodnit a vrátit zpět. Nejprve jsem tedy ručně otrocky vykopal základy pro ztracené bednění. Sice jsem mohl rovnou bagrovat celou díru najednou, ale jak už jsem psal – nevěděl jsem jak intenzivně se budu stavbě věnovat a nechtěl jsem mít zbytečně delší dobu na jedné straně zahrady díru a na druhé hromadu hlíny.
stavba ztraceného bednění
Ukládání a vyrovnání bednění do hloubky bylo překvapivě časově náročné. Bednění jsem armoval jak svisle, tak vodorovně betonářskou ocelí. Měl jsem výhodně k dispozici průměr 12mm, tak jsem ho použil. Na množství jsem ho měl tak akorát a protože by mi teoreticky nevyšla délka přeložení kusů na stykování, tak jsem díly k sobě svařil. Toto není zcela správný postup, ale myslím, že u základu pro skleník to nebude ničemu vadit :). Stavba ztraceného bednění mi trvala asi tři dny.
betonování
Tentokrát jsem si beton míchal sám v míchačce – mám dojem, že v poměru 1:4 (cement : písek). Trvalo mi to skoro celý den a aspoň jsem po troškách zdělal zbytky pytlovaných betonů a různých lepidel. Vše proběhlo bez významných komplikací a spotřeboval jsem asi 2 vozíky písku.
bagrování
O týden později jsem si půjčil bagr a k němu odpovídající dumper (na 1,5t materiálu). Celý den jsem bagroval vnitřek skleníku a dumperem sám odvážel o kus dál na zahradu. V bagrování jsem již měl praxi z dřívějších prací, takže to nebyl žádný problém. V jednom okamžiku jsme sice z výkopu málem nevyjel, ale nakonec se vše podařilo. Kolové vozidlo na převoz hlíny je mnohem vhodnější než pásové, protože aspoň nerozryje zahradu. Vyndavat 8m3 hlíny ručně by bylo něco otřesného.
zúrodnění zeminy
Po vybagrování jsem na dno díry vyskládal velké kusy dřeva z nedaleké paseky. Tyto mají primárně zadržovat vodu a během následujících desetiletí se postupně rozkládat. Dále pak bylo potřeba zeminu překátrovat a promíchat s hnojem, pískem, dřevěným uhlím a kompostem. Pro usnadnění kátrování jsem k míchačce postavil přídavné zařízení, o kterém píšu zde.
Myšlenka takovéto manipulace se zeminou není z mojí hlavy. Inspirovali jsme se knihami Kompletní návod k vytvoření Ekozahrady a rodového statku a Zelenina z ekozahrady pro radost i soběstačnost od Jaroslava Svobody. Prostě tuto hnusnou práci uděláte jednou a příroda pak dlouho pracuje za vás. Dřevěné uhlí určené pro tyto účely jsem pod názvem AGRO-PROTECT-SOIL ve formě big-bagu koupil zde. Uhlí poskytuje díky své velké poréznosti ubytování pro půdní mikroorganismy, bez kterých se kvalitní úrodná zemina neobejde.
Kravský, koňský a ovčí hnůj jsem zdarma získal na místních farmách. Kompost plný rudých žížal jsme měli vlastní z těchto kompostérů. Zaplnění objemu skleníku si vzalo okolo 120-140 stavebních koleček překátrované hlíny, přibližně 4-5m3 hnojů a necelé 1,5m3 kompostu. Vrstvy se nesmí nijak hutnit, aby půda zůstala prodyšná – chodil jsem pouze po prostředku v místě budoucí uličky. Průběžně jsem masu proléval vodou. Podobným způsobem jsme již v roce 2020 za pomoci bagru budovali velká záhonoviště.
skládání konstrukce skleníku
Rozvoz skleníků si přímo zajišťuje sám výrobce. Objednal jsem ho s maximálním vybavením, tedy včetně automatických otvíračů oken, okapů, vedení rostlin, polic a stolu. Cena v květnu 2022 byla něco málo přes 50tis.Kč. Doručení trvalo měsíc a půl. V dodávce byla jedna tabulka skla prasklá, kterou výrobce bez problémů doručil novou. Tu starou dokonce ani nechtěl zpět. Skleník jsem začal stavět až v září a v jedné osobě mi to zabralo asi pět dní. S výrobkem jako takovým nebyly vůbec žádné komplikace a vše se povedlo napoprvé.
Bylo mi doporučeno, abych na zimu sundaval okapy a demontoval automatické (parafínové) otvírače oken. Bylo dobře, že jsem to udělal, protože klouzající sníh by skutečně dokázal okapy poničit.
přivedení vody
Kolem skleníku vede do zahrady páteřní rozvod sezónní dešťové vody, kterou sbíráme do podzemní nádrže o objemu 10m3 a pomocí malé vodárny rozvádíme po pozemku. Jelikož mi bylo jasné, že krátce po stavbě mě pracovní elán opustí, rozhodl jsem se rovnou přivést vodu přímo do skleníku. Na provrtání základu jsem si musel v místní půjčovně nářadí vypůjčit velké vrtací kladivo a k němu příslušný vrták. Celá akce vykopání, napojení vodovodu a zasypání výkopu se podařila za jedno odpoledne.
Prozatím se budou rostliny zalévat ručně z konve, kterou je možné napustit uvnitř a nechat zde odstát. Až budou jasné nároky jednotlivých plodin, možná nainstaluji i kapkovou závlahu. První provozní sezóna skleníku začne na jaře 2023.
první sezóna – r.2023
Na začátku sezóny byl skleník perfektně připraven, takže už na něm z mé strany nebylo moc co dělat. Pouze jsem dodělal nerezový držák montážního panelu. Nerezový jäkl 30x30x2mm jsem kdysi získal v místním sběrném dvoře. Rozřezal jsem ho na díly pomocí malé stolní pily Flex SBG4910 a opět posvařoval do požadovaného tvaru metodou TIG za pomoci invertoru Fronius Transpocket 150 TIG. Na držák jsem pak přišrouboval jednoduchý panel vyrobený ze zbytku 18mm OSB desky. Zatím je na něm uchycena pouze nástěnka vodovodu.
